|
historie26.10.2007
Pokud mi paměť slouží, dali jsme se dohromady někdy v roce 2006. Lze tak usuzovat podle prvního plakátu kde stálo, že 22.7. zahraje k tanci a poslechu Holomraz. A také podle fotogalerie, kde jsou obrázky z první akce datovány letopočtem 2006. Tehdejší sestava byla oproti současnosti podstatně chudší. Vlastně padesáti procentní. Za kytarou stál Bořivoj, bicí obsluhoval Haloun a Filip troubil na didgeridoo. Svou premiéru jsme si odbyli v již, bohužel, neexistující Albundě pod nádražím Řevnice. Přišlo pár známejch a kamarádů a byla to učiněná nádhera. Znáte to... Do Albundy jsme se ještě několikrát vrátili. Pokaždé se zajímavým basovým hostem. Nicméně v sestavě basista chyběl. Píšu chyběl, ale není to úplně přesné. Náš vrchní krotitel Bořivoj totiž basovací umění velice bravurně zvládal! Zbývalo než najít kytaristu a toho již naši věrní fanoušci znáte. Nebyl to nikdo jiný než Kuba - řečený Žena. Zdálo se, že se blýská na lepší časy. Odehráli jsme pár koncertů mimo Řevnice - například v Černošicích, Radotíně, Žatci... Dokonce jsme získali i několik fanoušků! Ale při strmé cestě na vrchol člověk občas zakopne. Stalo se, že nám čas od času bicista zrušil zkoušku, případně nepřišel na koncert. To se všeho všudy stalo třikrát. Jednou nás zachránili Ty vole, podruhé nikdo a potřetí Malá bílá vrána. Děkujeme!! Postupem času nám začal na koncertech hostovat náš kamarád Čáp. Netrvalo dlouho a nikdo z nás nepochyboval o tom, že se sestava definitivně rozšířila o housle a dalšího šílence. Nedlouho po Čápovi přidal se k nám i Jiříček. Bořivojův ex-spoluhráč z Notiček. Nejen, že hraje na saxofon a krásně zpívá, je to taky kus chlapa a opravdu velký showman. Když už bylo panoptikum pohromadě, objelo několik krásných akcí a dokonce vystoupilo na festiválku Povaleč 2008. A tady nám právě vytrhla trn z paty již zmíněná Malá bílá vrána. Haloun nepřijel na koncert. Udělal nám to po třetí a tak jsme jej k naší lítosti opustili. Zkrátka třikrát a dost. Nebo jak se to říká. Nastalo období hledání a na konci prázdnin už za bicíma seděl Kuba Suchoš z Prahy. Starej známej našeho Čápa (on zná snad úplně všechny ten Čáp). A to jsme my! Dnes je nás šest. A víc nás už asi nebude!
To byla aktualizovaná verze naší historie. Pokud někdo chce, může se podívat i na historii historie. Původní povídání naleznete kliknutím na odkaz. Přeji příjemné počtení!
PSÁT HISTORII JE NEVDĚČNÁ PRÁCE, ALE NĚKDO TO DĚLAT MUSÍ... 21.03.2009 proběhl rozlučkový koncert v Dejvický nádražce. Loučili jsme se s naším drahým kytaristou Ženou. Netrvalo dlouho a Žena nám představil Pavla, který zdědil místo v kapele a dokonce i starý holomrazní a ještě k tomu kytarový efekt! V tuto chvíli ještě nerpoběhl comebackový koncert, ale 30.05. 2009 se o kvalitách našeho urostlého kytaristy přesvědčí i publikum!
Nejhůř je zahradníkovi, když nastanou holomrazy. Tehdy země ztuhne a vyschne na kost, den za dnem a noc za nocí hlouběji; zahradník mysli na kořínky, které zamrzají v půdě mrtvé a tvrdé jako kámen; na větévky až do dřeně prozáblé suchým a ledovým větrem; na mrznoucí pupence, do kterých napodzim rostlina sbalila svých pět švestek. Kdybych věděl, že to pomůže, oblékl bych svou cesminu do vlastního kabátu a na jalovec bych navlékl své vlastní kalhoty; pro tebe svléknu svou košili, azalko pontská, tebe, dlužicho, přikreju kloboukem, a na tebe, krásnoočko, už nezbývají než mé ponožky; i vezmi za vděk.
|