26.10.2007
Holomraz
text: borivoj
Praskot všech kostí
to vkládá v nás
někde se plazí
velký holomraz
strach a síla
nic z toho nemá
možná že bude má žena
jednou stejně všichni jednou
budem ležet na krofkách
jako kánárek
pestrobarevný
Cikán
Zima byla, bláto bylo
cikáně se narodilo
zima je, bláto je
cikáně už tancuje
Šafářka
text: Erben
Šafářka umřela
Šafář byl rád
strčil jí do řiti
karafiát
ovčáci čtveráci
nemaj co na práci
Domeček
Byl jednou jeden domeček
a v tom domečku stoleček
na stolečku mistička
v té mističce vodička
ve vodičce rybička
Kde je ta rybička?
kočka jí snědla
Kde je ta kočka?
Do lesa zaběhla
Kde je ten les?
On na prach shořel
Kde je ten prach?
Voda ho odnesla
Kde je ta voda?
Voli jí vypili
Kde jsou ti voli?
Páni je snědli
Kde jsou ti páni?
Na hřbitově zakopáni
Švec
Švec visí
na lysý
na hrachovině
uprd se
spad dolů
rafla ho svině
Dáváš nám sílu
text: bořivoj
Dáváš nám sílu
dáváš nám kouř
seš tady
nemáš vnady
Show must go on
text: kamila
Show must go on
Show must go on
Show must go on...
Jabka hrušky meruňky
masitá kost od šunky
naperem si panděra
lehneme si do šera
kost kost masitá kost
přejed jsem se z večera
než jsem si leh do šera
teď mě tlačí v žaludku
co jsem si dal do pupku
...a show.
Tambor
text: filip
Stále dál
dolů v stráň
neznaje kraje
bubeník hraje
kapela čeká
i obecenstvo
muzikant spěchá
v pochod si bubnuje
a mlha padá s večerem zároveň
Requiem
text: filip
Na vesnický zábavě
ten mord se včera stal
když opilec se právě
se sobě rovným pral
Vzal přes hlavu ho židlí
až třísky lítaly
tak druh do druha mydlí
jak v písmu kázali
Když utich boje ryk
a prach dosed na zem
v tu chvíli řekl bych
smál by se jenom blázen
Na zemi tělo leží
bez ducha, bez vlády
krev vítězi se pění
prázdný jsou poháry
Za vesnicí je kopec
na kopci oprátka
nedůstojní konec
chystá se pro sládka
Vrah na provaze chroptí
a třepe noham
když čelo se mu potí
mdloba ho přemáhá
Vzpomeňte si na něj
když k pivu sedáte
ať se k té líté rvačce
vy svést nedáte
Zimní blues
text: filip
Nepřišel jsem
abych se díval jak sněží
sednul jsem si
a pak se zvedal stěží
nenašel jsem
co jsem venku hledal
je to asi tím
že jsem tam nic nedal
nedal
nedal
a i to nic časem zapadalo sněhem
velikou lopatou si prohazuju cestu
přišla zas zima
a cejtim se jak ve snu
A trošku zahřeju si tělo rumem
jsme zkrátka lidi - pili jsme a budem
S upřímným úsměvem do závěje klesnu
jsem zase ve snu
zavírám oči
je mi fajn vždyť mám připravenou cestu
Osud lidský
text> Erben
Ze země jsem vyšel
na zemi jsem rozum našel
Po ní chodím jako pán
do ní budu zakopán
Potěš mě pán Bůh sám
Kde jsou ty zlatý ručičky
nebožky mojí matičky
co mě kolíbávaly
k srdci přitiskávaly
když jsem byl maličký
není jich, není
dávno hnijou v černý zemi
Tygře, tygře
text: William Blake
Tygře, tygře planoucí
lesem černým za noci,
čí ruka nesmrtelná
stvořila krásu tak děsivou?
Kde oheň tvých očí plál?
U nebe či v jícnu skal?
Kdo na křídlech dal se v let
a trouf si pro něj doletět?
Čípak um a čí síla
srdce tvé oživila?
A když to srdce začlo bít,
kdo nebál se je uchopit?
Kdo do pece tvůj mozek dal?
A kladivem tě vykoval?
Na kovadlinu když tě nes,
kdo nepocítil hrůzný děs?
Když hvězdy seslaly houf střel,
pláč deště vesmír pozastřel,
zda usmál se nad dílem svým?
Beránka tvůrce - byl tvůrcem tvým?
Tygře, tygře planoucí
lesem černým za nocí,
čí ruka nesmrtelná
tvou hrůznou krásu stvořila?
Teplý pivo a chladná žena
filip
Teplý pivo a chladná žena
kyprá světice a ze skla padá pěna
hospodská světnice plná štiplavýho kouře
stará hospodská, co neublíží mouše
Na stěně Van Gogh - laciná kopie se stále silnym duchem
přede mnou se krčí půlitr s uraženym uchem
A hostinská čeká, až někdo dopije
a pivo teplá
půlnoc už odbije
Já sedim sám a choulim se v rohu
vrtkavá existence - stůl co nemá nohu
Čekám až hostinská malej rum nalije
snad jenom on tu chuť piva přebije
V mém teplém půlitru, co chybí mu sluch
něžňounce vznáší se křidélka much
Těším se už velmi do teplých duchen
k své chladné ženě s přebystrým duchem
K své chladné ženě od teplého piva
to co mě zabije, určí jen pitva
Nádražní
restaurace
filip
Po lokále čichal
pes
co v poledne sem s pánem
vlezl
tu pánovi zrak kles
a k podlaze se usnuv svezl
Přišíval svůj
černý knoflík
tu k židli
jindy zase k lepkavým
flekům
až obšil celý
stůl
od každého stehu
táhla se nit
a prázdná
pivnice se zaplnila
ač očím zůstal
život skryt
skrz zavřené dveře
proudili hosté
dali si co před chvílí
a nebo včera
ani necítili vlhký
nos u nohou
jako červená příze
spojoval čenich příběhy
jež odehrály se tu
dříve
nebo později
STŘEP (KŘACH)
leknutím stáhl
ocas
to sklenice na zem padaly
stačí jen spojit
linky
co střepy přervaly
A je tu nový příběh
složen ze známých
pachů
jako z kamínků
mozaika
uklízečka drhne
mokrým koštětem
měsíční
krajinu zašlého koberce
a opilý muž se
potácí
provázen kletbou
nahrbené uklízečky
ELCE PELCE DO KOBERCE
kyselá nit se
vláčně táhne
napříč podnikem
napříč životem
od knoflíku až po
vesele švihající prut
tolik života z opuštěných
židlí
stolů
stolic
tolik halasu pro nic
Náhle pán
vstal
a do laviček vráží
z hospody psa vzal
v Berouně na nádraží
Děd
neznáme
Chlípný děd
dívku hnět
jak to dělal
v předu bělal
v zadu hněd
